Několik zajímavostí ze světa spánku I.
Dnes vám představíme několik zajímavostí o spánku, o kterých jste zřejmě nikdy neslyšeli.
Jak děti ovlivňují spánek rodičů:
- Bez bližšího lékařského dohledu není možné přesně říct, zda je někdo skutečně vzhůru – někteří lidé totiž dokážou dřímat s otevřenýma očima, aniž by si to sami uvědomovali.
- Usnout do pěti minut po ulehnutí do postele je známkou spánkové deprivace. Ideální doba usínání je 10 – 15 minut, což znamená, že jste dostatečně unavení na to, abyste dosáhli hlubokého spánku, ale nikoli tak unavení, abyste se po probuzení cítili ospalí.
- Je velice pravděpodobné, že – ačkoli si to nepamatujeme – sníme po celou dobu našeho spánku.
- Jedním z nejběžnějších symptomů budoucí nespavosti je vytvoření si špatných spánkových návyků kvůli častému rušení spánku malými dětmi.
- Děti během prvního roku života „okradou“ své rodiče o 400 – 750 hodin spánku.
Nepříliš známá fakta o fázích spánkového cyklu:
- Souvislé zaznamenávání mozkové činnosti, díky němuž byla odhalena REM fáze spánku, nebylo uskutečněno až do roku 1953 – částečně i proto, že vědci nechtěli příliš plýtvat papírem. Poprvé se do REM fáze přitom dostaneme už přibližně 90 minut po usnutí.
- Určité typy pohybů očí během REM fáze odpovídají specifickému počínání si ve snech – jistá část procesu snění je tedy zřejmě analogická ke sledování filmu.
- Nikdo přesně neví, zda ostatní živočišné druhy také sní, avšak některé mají spánkový cyklus velice podobné tomu lidskému. Například sloni spí během non-REM fáze ve stoje, avšak při REM fázi si lehnou.
- REM fáze zřejmě pomáhá ranému vývoji mozku – u předčasně narozených dětí tvoří 75% procent celého spánkového cyklu, zatímco u normálních novorozenců je to o celých 10% méně. Podobně je to i ve zvířecí říši, kde novorozená koťata či štěňata mají pouze REM spánek, zatímco morčata, která jsou při porodu již mnohem vyvinutější, REM fázi téměř nemají.
- Chrápeme pouze v non-REM fázi spánku.
Související články: