Spánek po jídle - prospěšný nebo nebezpečný?

Po dobrém obědě se většina z nás cítí malátně, unaveně a ze všeho nejraději bychom se natáhli na pohovku a dali si pomyslných „dvacet“. Proč nás pohovka nebo postel přitahuje po obědě jako magnet? A je lepší lehnout si, nebo uvařit velkého zabijáckého „turka“? Přední vědci, neurologové a kardiologové přišli s překvapivým – možná až šokujícím odhalením!

Odpolední výpadek mozku

Během oběda do sebe dostaneme velké množství glukózy, která po vstřebání do krve začne „vypínat“ mozkové buňky. To má za následek ospalost a touhu po chvilkovém odpočinku. Pokud odpočinek bezprostředně po obědě preferujete, možná vás zamrazí následující vědecká studie. Řecký kardiolog Theofil Kolettis totiž provedl studii, při které zkoumal osoby, které si ihned po snědeném obědu naordinovaly chvilkový odpočinek s těmi, kteří po obědě neodpočívali, a výsledky jsou poněkud znepokojující. Pravidelné „šlofíčkáře“ postihl infarkt myokardu dvakrát častěji než ty, kteří se bez odpoledního spánku obešli.

Spánku se nebojte!

Výše zmíněná studie se však týkala osob, které odpočívaly bezprostředně po vyprázdnění talíře. Pokud po obědě umyjete nádobí nebo jej sesbíráte a naskládáte do myčky, rozpohybujete vnitřní koloběh a po slehnutí vám již žádné riziko nehrozí. Ba právě naopak. Pokud si zdřímnete na pár minut, je vědecky dokázáno, že váš organismus nabere na maximálních obrátkách a vy se budete cítit jako znovuzrození. Doba takového odpoledního nebo podvečerního spánku by však neměla překročit více, než půl hodiny. V opačném případě se tělo dostane do hlubší fáze spánku a po procitnutí se budete cítit ještě více unavení a malátní.

Zajímavost na závěr: Několikaminutový spánek praktikují vrcholoví manažeři i profesionální piloti. Moc dobře totiž ví, že 20 minut denního spánku vydá až za 4 hodiny plnohodnotného spánku nočního.